Výklad pojmu „běžný obchodní styk“

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M., LL.M. 

Výkladem zákonného termínu "běžný obchodní styk" ve smyslu § 1109 písm. b) o. z. se v rozsudku ze dne 16. 9. 2022, sp. zn. 24 Cdo 3166/2021, zabýval Nejvyššího soudu České republiky.

Podle jeho dovození je tomu tak, že charakter běžného obchodního styku ve smyslu ustanovení § 1109 písm. b) o. z. není vyloučen ani tehdy, je-li kupní smlouva uzavřena za užití interního informačního systému, do nějž má přístup pouze importér vozidel a jednotlivá spolupracující autodealerství. Takovýto způsob uzavření kupní smlouvy se však může odrazit v investigativní činnosti, jejíž vynaložení by bylo od nabyvatele vyžadováno pro zachování jeho dobré víry.

Posuzování toho, zda k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, je odvislé od posouzení okolností konkrétní věci. K výkladu pojmu běžný obchodní styk lze podpůrně poukázat na to, jak jej provedl Nejvyšší soud ve vztahu k ustanovení § 196a odst. 4 obch. zák. (byť upravujícímu zcela odlišnou situaci), a sice že závěr, zda nabytí majetku či jeho zcizení nevybočuje z rámce běžného obchodního styku, bude záležet na posouzení konkrétních okolností toho kterého případu, zpravidla však půjde především o porovnání předmětu zkoumané dispozice (jeho povahy) s předmětem podnikání.